Česky News Research Works Biography

Brno, Czechia, 29. 11. 2019

⬅︎ go back to Works

An Exhibition of Traditionalist Trends in Architecture and Sculpture
at the Faculties of Construction, Architecture and Fine Arts
Faculty of Architecture, BUT, Dept. of Theory, 4th fl. (29. 11. 2019 - 11. 2. 2020)
The exhibition is installed in the corridor on the 4th floor of the FA BUT and in the corridor
area of the Institute of Theory. The results of traditionalist workshops in Brno, Plasy, Račice,
Hong Kong and Nanning are exhibited. Wooden models of traditional Chinese architecture,
sculptural reliefs, presentation boards from the International Summer School of Classical
Architecture and Sculpture in Račice were created in cooperation with FA BUT and INTBAU.
In addition to architecture and sculptural ornaments, there are also painted ornaments
created at the workshop of natural colors. The exhibition also includes an article from this
year's international conference Architecture in Perspective, which discusses architectural
design in the style of traditionalism and Beaux-Arts.
© MgA. Emil Adamec, 2019
The original condition of the corridor before the installation of the exhibition
The current state after the installation of the exhibition on November 29, 2019
View of the installation of the exhibition from the other side of the corridor
An exhibition at the entrance to the Institute of Theory, FA BUT with an article on teaching traditionalism at
the Faculties of Architecture
General view of the exhibition at the Institute of Theory of FA BUT
Detail of the exhibition - reliefs and posters from the watercolor course and information about professors
from China
Exhibition composition with posters, reliefs and wooden architectural models detail
Exhibition composition with posters, reliefs and wooden architectural models - general view
Detail of wooden model of traditional Chinese architecture from Guanxi province in southern China
Model of traditional Chinese architecture and design of new building elements of classical architecture at the
castle in Racice
A look into the Institute of Theory at the FA BUT with architectural models and presentation panels
Detail of the demountable architectural model of traditional Chinese architecture at the Institute, FA BUT
Detail of architectural models, exhibition panels and ornaments created at the workshop and summer school
Roof detail of the traditional Chinese architecture model exhibited at the Institute of Theory of FA BUT
Exhibition space with an exhibition of traditional architecture and sculpture at the Institute, FA BUT
Entry to the Institute, FA BUT with installed exhibition of workshop and summer school results
Detail of a wooden ornament created at the workshop “Ornament in architecture” in Plasy
Traditional Chinese reliefs for architecture and watercolor course from the summer school. FA BUT
View of the installed exhibition at the Institute of Theory of FA BUT
Ornament for architecture painted with natural clay and cherry gum. Institute of Theory FA BUT
Ornament for architecture painted with natural clay and cherry gum. Institute of Theory FA BUT
Traditional Chinese reliefs for architecture, created at the summer school in Racice. FA BUT
Traditional ornament for architecture painted with natural clay and cherry gum. Institute of Theory FA BUT
Wooden model of traditional Chinese architecture created at the summer school in Racice. FA BUT
Wooden model of traditional Chinese architecture created at the summer school in Racice. FA BUT
Wooden model of traditional Chinese architecture created at the summer school in Racice. FA BUT
Detail of Buddha's head exhibited at the Institute of Theory of FA BUT
Detail of Buddha's head exhibited at the Institute of Theory of FA BUT
Ornament for architecture painted with natural clay and cherry gum. Institute of Theory FA BUT
Detail of wooden model of traditional Chinese architecture from summer school in Racice. FA BUT
   
    
    
   
  
Emil Adamec
       -
  
            
    
  
KLÍČOVÁ SLOVA:-
Brno University of Technology
    
    -
tor, ADAMEC studio Ltd. BA and MgA at
nology, Faculty of Architecture. Studied
Landscape Architecture at Mendel Uni-
vesity in Brno. Studied Engineering of
    
   -
    
      
  
    
   
Emirates, Bahrain, Italy and India. Author
     
    
    -
     
   
    -
   
    
 
  
  
 
 
 -
   -
       
Leonarda da Vinciho
  
       
      -
   
  -
      
  
a Lud-
      -
liscky postavené, nejkrásnější město světa - Benátky
dodnes patřící k nejatrakvnějším a nejnavštěvovanějším
městům, které kdy byly postaveny. Ještě na konci 19. sto-
le, se na evropském konnentu vyučovalo a stavělo v du-
chu tradice Beaux-Arts
. Francouzská větev tradicionalismu
inspirovala anglické hnu Arts & Cras Movement, které
se v druhé polovině 19. stole úspěšně rozvinulo v USA
a bylo akvní do 30. let 20. stole
. Tradicionalismus
ve střední Evropě probíhal v rámci prostoru podunajské
monarchie, kde největší vliv měla vídeňská škola
. Histo-
rizující sloh vídeňské okružní třídy architekta Ludwiga von
Förstera významně vskla tvář i dalším evropským městům
a byla nejvýznamnější stavební událos v 19. stole. Princip
okružní třídy v tomto historizujícím slohu byl také uplatněn
v Brně
. Předválečnou tradiční Evropou začaly prostupovat
secesní proudy, např. ve Vídni
a po první světové válce to
byly navíc moderniscké tendence Bauhausu
, kdy začaly
do tradičních měst pronikat moderniscké tendence
. Také
v Americe se začala rodit nonázorová plaorma, která
se soustředila zejména na problemaku vysokopodlažních
kancelářských budov, včetně řešení tahů a klimazace
Tyto návrhy později výrazně ovlivnily funkcionalismus
ve třicátých letech 20. stole a přes další různé názorové
plaormy se uplatňují tyto principy dodnes. Prismatem
tehdejší doby, který dal základ vzniku nových názorových
proudů v architektuře
, vzdělávacích instucí
a staveb-
ních realizací
byla skutečnost, že postupné a nenávratné
ovlivnění budoucnos architektonického navrhování bylo
zpečetěno. Na rozl od vznikajících teorií o jazyce vzorců
moderniscké tendence pokračovaly v materiálových ex-
, stylových dekonstrukcích
, blobismu
, až
po současné, názorově nejednotné, bezstylové a globální
proudy, formovány ekonomií a polikou
. Lokální, tradič-
a vernakulární architektura, klasický architektonický de-
sign a řemeslo byly nahrazeny globalizovanými stavbami
Mezinárodní styl
z dvacátých třicátých let 20. stole
propagující funkcionalismus
a princip "forma následuje
, jehož zastánci byli zejména Le Corbusier a Lud-
wig Mies van der Rohe
se stále objevuje ve většině dnešní
architektonické moderniscké produkci
. A to jak na větši-
současných škol architektury a umění
, tak ve stavební
. Pováleční postmodernisté se snažili oponovat mo-
dernismu nabídkou alternavy v podobě další netradicio-
naliscké architektury. Krátká epizoda postmodernismu
znamenala kombinování prvků klasické architektury do ne-
přirozeného celku. Vzniklé období od modernismu k post-
, mohlo být americkou kcí a strategií
, jak
legimizovat an-tradicionaliscký vývoj ve společnos.
Ovšem z pohledu tradicionalistů
, nelze bez slohového
konceptu přidáním dalšího, zejména moderního prvku stav-
bu zlepšit. Ukazuje se, že pokusy o doplňování tradicionali-
scké architektury modernisckými stavbami
a materiály,
včetně moderních přístupů v současné památkové péči
nebo dokonce obhajoba, ochrana a restaurování moderni-
sckých staveb
, jsou nevhodné pro budoucnost planety.
Ukazuje se, že není vhodným řešením pokračovat v mo-
derniscké výstavbě, podporovat její vývoj a udržovat při
životě moderniscky postavené budovy a města
. Náklady
na stavbu modernisckých budov jsou ve srovnání s tradi-
cionalisckými stavbami mnohem vyšší
. Tradicionaliscké
stavby vypadají lépe, než jsou ve skutečnos jejich náklady
a naopak náklady modernisckých staveb jsou větší, než ve
skutečnosvypadají. Je také všeobecně známo, že životnost
modernisckých staveb je počítána v dekádách, kdežto tra-
dicionaliscké stavby jsou stavěny tak, aby sloužily po celá
stale. Aktuální studie potvrzují, že např. životnost moder-
nisckých staveb, postavených z betonu, skla a oceli je 25
let. Dříve nebo později tyto stavby čeká demolice. Toto je
velmi neekologický a neudržitelný trend ve výstavbě. Mo-
lekulární struktura oceli a železobetonu, nemluvě o hliníku
nebo plastech, při změnách teplot vysokou roztažnost,
což způsobuje praskání staveb, zatékání vody a růst plísní.
Toto ovšem nelze říct o tradicionalisckých stavbách, kte-
jsou díky přírodním a osvědčeným materiálům odolné
po stale
. Pokračování v tradici a řemesle ve stylu Nové
, Nového klasicismu
a Nového urbanismu
je hledáním cesty k modernímu klasicismu
jako alterna-
vy k současným modernisckým proudům. Výuka tradici-
na vysokých školách
, workshopy
, sympozia
a letní školy
jsou přirozenými, udržitelnými
a aktuálními
tématy současnos.
Tradicionalismus na rozdíl od modernismu preferuje kon-
krétní sloh v čase a mís
. Soustředění se na jeden sloh
se odráží v konečné kvalitě staveb a uniformitě ulic. Pokud
ovšem v dnešním liberálním modernismu může paralelně
existovat přibližně deset patnáct různých myšlenkových
proudů, je zřejmé, že tyto individuální stavby nemohou
utvářet jednolitý celek. Moderniscké proudy se mohou
mezi sebou názorově pronat a vytvářet dojem komplexity
resp. možnos výběru. Faktem ovšem zůsvá, že se jedná o
větší nebo menší počet názorových proudů vzniklých z mo-
dernismu 20. let dvacátého stole. Popsat současnou situa-
ci a směřování architektury, která v globální teorii a losoi
architektonického navrhování existuje, není jednoduché
přesto se ukazuje, že se jedná o tři názorové plaormy. Prv-
plaorma reprezentuje tradici a konzervasmus
, která
následuje konkrétní sloh
a prezentuje se dnes v podobě
Nového klasicismu
. Druhá plaorma je výsledkem vývo-
je modernismu, pocházejícího z 20. let dvacátého stole
Plaorma modernismu je liberální
, nejednotná a nestá-
lá, je roztroušena do mnoha myšlenkových názorových
, které mezi sebou nemusejí být v souladu
. Tř e
plaorma může být v podobě smíšené obou předchozích
plaorem a kombinuje tradiční a moderní prvky. Může evo-
kovat renesanci nového postmodernismu, nebo přicházet
s ujišťováním, že tradicionaliscké slohy spolu s moder-
nismem se vzájemně doplňují
, nebo že dokonce mezi nimi
existuje vzájemná symbióza. Ovšem zkušenost z minulého
stole ukazuje, že tradiční a moderní plaoma jsou spíše
v rokladné pozici, než aby docházelo k jejich zájemnému
souladu. Na druhou stranu v současném globalizovaném
světě dochází k jakési renesanci postmodernismu, kterou je
možné pozorovat v expandujících ekonomikách jako např.
v Indii nebo v Číně
. Obskurnos tohoto nového směřo-
vání spočívá v preferencích neúspěšného experimentu
na západě. Dochází m k další devalvaci místních tradic
a kulturního dědictví, které byly odsunuty na vedlejší kolej.
Probuzením se z této situace může znamenat novou rene-
sanci lokálních tradic, lidového řemesla a konzervavních
hodnot, namísto toho, aby byla dána druhá šance novému
globálnímu postmodernismu.
K dalším aspektům v současném architektonickém navrho-
vání je použi počítače a CAD. Tento přístup může usnadnit
samotný průběh kreslení opakovaných detailů, ovšem také
otevírá novou lozoi v architektonickém navrhování
Hlavní změnou která s používáním počítače nastala, bylo za-
měnění ručního rýsování ve zmenšeném měřítku za navrho-
vání přímo, v reálné velikos na ploše obrazovky počítače.
S počítačovým navrhováním došlo také k postupnému odci-
zení od tradiční kresby a ručního rýsování výkresů. Tradiční
řemeslo je nahrazováno kreaovitou
. V průběhu dalšího
vývoje bylo doplnění počítačového výkresu o prostorové
, později BIM
a nakonec parametrické mode-
. Tato situace může napomáhat k renesanci nového
postmodernismu. Je také příznačné, že s novým způsobem
navrhování se změnily i samotné propozice navrhování sta-
veb a urbanismu. Ukazuje se, že počítačově navrhované
a pomocí algoritmů vygenerované výkresy, vykazují cizost,
okázalost, strohost a sterilitu
, namísto lokálních tradic,
pokory, řemeslné zručnos a uměleckého vyjádření, jakými
disponuje ruční kresba, nebo akvarel
. Kromě samotného
přístupu v počítačovém architektonickém navrhování se
dále ukazuje, že tato mechanická tendence je přizpůsobená
použitému soware a může také následovat poslední módu
a nevkus. V tradičním navrhování klasické architektury se
používala ruční kresba a akvarel, které odrážely i budou-
cí řemeslné provedení zrealizované stavby
. V současné
nabídce CAD, které by mohly být ručnímu a intuivnímu
kreslení nejblíže, může patřit DesignCAD
nebo Power-
Czechia, 2018; N. A. Salingaros, Unied
Architectural Theory: Form, Language,
Complexity, Building Magazine, Czechia,
2018; J. S. Curl, Making dystopia: The
strange rise and survival of architectural
barbarism, Building Magazine, Czechia,
. Ovšem k vytvoření požadovaného prostorového
efektu při použi počítačů v navrhování klasické architek-
tury může posloužit současný soware pro architektonické
včetně nadstaveb, nebo nově vyvíjená aplika-
ce ClasiCAD
určená pro navrhování klasické architektury
a tradičního designu. Znakem nového postmodernismu v
architektonickém navrhování může patřit modelování ar-
chitektury pomocí algoritmu počítače. Tedy nikoli kontro-
lované navrhování architektonického designu člověkem, se
všemi pocity, které živá bytost disponuje, ale návrh je vytvá-
řen pomocí CAD a počítačem generovaných algoritmů, tj.
strojem v podobě výstupu tzv. parametrické architektury
Takto navržené a prefabrikované stavby v podobě různých
blobů nesou pojmenovávání jako organická architektura.
Přitom s organičnos tyto stavby mají pramálo společné-
ho. Zvětšení malého organického tvaru, například rostliny
nebo zvířete, nemůže suplovat organičnost původní, jako u
Obr. 1.: Počítačové techniky pro tradiční design: Clasicad - soware pro klasický design a smíšené designerské prostředí (Zdroj: Emil Adamec, 2018).
ornamentálních, fraktálních a členitých detailů stavby. Tyto
sowaronástroje aplikace Rhinoceros a Grasshopper, -
vodně vyvinuté ke generování parametrické architektury
lze přizpůsobit k tradicionalisckému navrhování klasické
, podobně jako u aplikace Revit
, nebo dal-
ších nástrojů
. Použi počítačů a CAD v současném archi-
tektonickém navrhování je dnes zcela běžnou a plnohod-
notnou umělecko-technickou disciplínou
. Kromě tradiční
kresby, akvarelu a ručně vyráběných prostorových modelů,
může architektonické navrhování ve stylu Beaux-Arts být
doplněno navrhováním pomocí počítače, CAD, BIM a pro-
storovým digitálním modelováním
. Je skutečnos, že na-
prostá většina architektonického soware je navržena pro
potřeby modernisckého navrhování. K používání počítačů
pro navrhování ve stylu tradicionalismu je vhodné, aby pro
vybraný soware existovalo dostatečné množství nadsta-
veb a knihoven zaměřených na tradicionalismus, popř. aby
a Nového urbanismu
. Architektonické školy takto
orientované, mohou nabídnout mnohem rozsáhlejší škálu
vzdělání pro studenty architektury, kteří budou v budouc-
nos disponovat širšími znalostmi tradičního navrhování a
mohou nabídnout přirozenou alternavu k moderniscky
orientovaným projektům. Architektonické školy zaměřené
výhradně na modernismus, které neumožní z různých důvo-
rovnocennou výuku tradicionalismu, logicky nemohou
konkurovat školám, které naopak alternavu tradicionalis-
mu umožní. Pokud by navíc došlo ke znovuotevření výuky
architektonického stylu Beaux-Arts
, který byl vytlačen
modernisckými tendencemi, vzniklými po první světové
válce, tak m lépe, protože o to více by byla renesance tra-
dicionalismu přirozená. Skutečnost, že z architektonických
škol budou vycházet mimořádně připravení architek, zvýší
zájem investorů o tradicionalisckou architekturu a urba-
nismus, a zejména o styl Nového urbanismu
. Že zájem
o tradicionalismus skutečně existuje, dokládají i existující
instuce a jednotlivci, kteří tradicionalismus podporují a
propagují. Například Instut klasické architektury a umění
v New Yorku
mnoho poboček a těší se velké pozornos
v mnoha státech USA. Existuje také zájem celosvětový. Me-
zinárodní síť pro tradiční výstavbu, architekturu a urbanis-
mus, se sídlem v Londýně
má v současné době přes 6 000
členů z více než 100 zemí. Kromě zmíněné pobočky ve Velké
Británii jsou ustanoveny další akvní pobočky ve 33 zemích
. Kromě řízené výuky tradicionalismu na univerzitě
Notre Dame také začínají vznikat na dnešních školách archi-
tektury tradicionaliscky zaměřené workshopy, sympozia a
letní školy. Ukazuje se, že zapomenutá tradice Beaux-Arts,
která dominovala na evropských architektonických školách
a prožívá dnes svou renesanci v USA, se opět vrací na ev-
ropskou půdu. Ukazuje se také, že domnělé celebrity sou-
časného globálního modernismu nemusí být nutně spásou
architektury, nebo důvodem k jejich následování. Zdá se, že
nastavená dogmata současného modernismu, spolu s jejich
stoupenci, nemohou být všeobjímajícími pravidly, a to bez
ohledu na to, jakkoli jsou celebrovány nebo obhajovány
Tradicionaliscké architektonické navrhování, které v minu-
los navazovalo na předchozí generace a stále i dnes nava-
zuje na klasická učení, pokračuje ve stylu nové tradice. Ov-
šem v současném většinovém a dominujícím akademickém
prostředí, původní tradicionalismus změnil svou prakckou
funkci a přesunul se do roviny historie architektury, památ-
kové péče a ochrany kulturního dědictví
. Modernismus v
současném architektonickém školství, architektonické praxi,
v komorách architektů a ve stavebních předpisech odsunul
tradicionalismus na vedlejší kolej a vyřadil jej z výukových
osnov akreditovaných škol. Přestože se jedná o nerovnou
a neférovou hru, protagonisté tradicionalismu, věrni svým
idejím a tradici, zaujímají stanovisko korekvní empirie. A
to jak v rovině navrhování
a posuzování
, tak v popisování
historických skutečnos
Další empirickou metodou je posunu teorie architektury a
architektonického navrhování do vědecké roviny
. Podob-
ně jako je tomu v ostatních vědeckých oborech, i v architek-
tuře je možné měřit její kvalitu pomocí fyzických, lékařských
a biologických metod. Filosoe komplexity sjednocené te-
orie architektury
vychází z jazyka vzor
. Neupřednost-
ňuje tradicionalismus a klasicismus pouze z lozockého a
esteckého hlediska
, nýbrž zaujímá pozici vědeckou. Svá
zjištění získává pomocí fyzických, lékařských a biologických
měření, na základě kterých vykazuje měřitelné a ověřitel-
výstupy. Kromě empirických postupů dochází také k
významnému posunu v rovině lozocké a estecké. Krása
stavby se může opět stát důležitým faktorem, který bude
zastupovat a obhajovat hodnotu navržených a postavených
staveb. Přítomnost krásy
a kvality uměleckých děl může
být stejně úměrná jako přítomnos krásy a kvality architek-
tury a urbanismu. Použim stejné metody měření jak pro
architekturu, tak pro umělecká díla můžeme stylově a kva-
litavně sjednot obě od sebe neoddělitelné složky - archi-
tekturu a sochařství (včetně ornamentu). Je to tedy tradice
a stalemi prověřené hodnoty, které mohou určovat kvalitu
staveb. V tomto kontextu může svou podstatou tradicio-
k tomuto účelu byl vyvinut konkrétní soware určený pro
tradicionalisty70. Principy Beaux-Arts, pokud se budou opět
vyučovat, pravděpodobně budou také používat tradiční
techniky a počítačem podporované projektování (CAD). V
takovém prostředí smíšených médií se očekává, že výsledek
bude orientován například na klasickou architekturu. Pro
tento účel by měly být přizpůsobeny specické nástroje,
používané pro tradiční design. Tradiční kresba, malba a
modelování ze sádry by se měly dále edávat digitálním
médiím podporovanými spojnicemi. Fyzický návrh zpraco-
vaný ve 2D a ve 3D bude naskenován a použit v digitálním
prostředí. Pro tento účel budou použity specické doplňky a
nadstavby pro každou aplikaci, která bude spojovat tradiční
a digitální designerské techniky. Dalším krokem je vytvoření
konkrétní aplikace, která bude speciálně vyvinuta pro tra-
diční a klasický design. Ve výuce tradicionalismu Beaux-Arts
by měly být zařazeny teorecké a prakcké disciplíny, zamě-
řené na použi uměleckých řemesel v tradicionalisckém
designu, ve stylu Nového klasicismu, v kombinaci se sou-
časnými počítačovými technologiemi. Dále by měla být vy-
tvořena znalostní báze k zvládnu a programování tradicio-
naliscky orientovaného počítačového soware, s využim
současných počítačových technik a doplňků pro tento nový
typ soware (Clasicad), a vyvinutého speciálně pro klasic-
ký design nebo pro stávající soware, například Designcad,
Sketchup, Revit, Archicad, Vectorworks, Rhinoceros, FormZ,
Solidworks, Cinema4D, 3ds Max, Modo, Lightwave, ZBrush,
3D Coat atd. V kombinaci s tradičními sochařskými techni-
kami, jako je modelování sádrového ornamentu, řezbářství
nebo kamenosochařská praxe pro architektonické prvky,
nabízí širokou škálu využi pro architekty, designéry a so-
chaře. Pro tento projekt by měl být použit zejména soware
Designcad a Autocad, Sketchup, Revit, Archicad, Cinema 4D,
Rhinoceros, Zbrush a Solidworks. Výsledkem tohoto proce-
su je propojený, kreavní ekosystém, od návrhu, vizualiza-
ce, virtuální prezentace a prefabrikace tradicionalisckého
designu, ve formě akreditovaných disciplín tradicionalismu
a Nového klasicismu, na státních vysokých školách architek-
tury, designu a umění
Návrat k tradicionalismu a konzervasmu
v architektonic-
kém navrhování je alternavou k současnému modernis-
ckému navrhování. Stalemi prověřená architektonická
tradice jsou klasický řád, symetrie, řemeslo, sochařství a or-
nament. Jsou neoddělitelnými, nadčasovými a stálými hod-
notami v architektuře. Bez těchto složek se díla architektury
stávají obyčejnými ulitárními stavbami, s designem po-
dobným módě, bez trvalých a stylově nadčasových hodnot.
Vyřazení klasického řádu, řemesla, sochařství a ornamentu
z architektury - je doménou současného architektonického
navrhování. Nedostatečné vzdělání a profesní nepřiprave-
nost architektů, díky dominantnímu modernisckému smě-
řování výuky, je jedním z negavních dopadů na architekto-
nickou profesi. Avšak teprve tehdy, kdy takto nepřipravení
absolven škol architektury dostanou možnost realizovat
stavby, jsou důsledky znát v celém rozsahu. Katastrocký
stav modernismem zničených měst v současnos je toho
důkazem. V současné době téměř v každém městě jsou uli-
ce a náměstrvale poškozeny modernisckými stavbami,
nebo rozšířenými ulicemi kvůli dopravě. Existuje snad -
jaký důvod nebo rozumné vysvětlení pro to, aby dominant-
výuka modernismu pokračovala bez žádných omezení a
výuce tradicionalismu nebyl dán žádný prostor k rozvoji?
Pokud se výuka klasické architektury, jako alternavy k
modernismu, prakkuje např. na škole architektury Univer-
zity Notre Dame v USA
, proč by tomu tak nemohlo být i
na ostatních školách architektury? Paralelou k této otázce
může být situace ve studiu medicíny. V Evropě a západním
světě je na lékařských vzdělávacích instucích umožněno
pouze studium západní medicíny. Pokud ovšem se podívá-
me na lékařské vzdělání v Číně, tak na vysokých lékařských
školách je kromě studia západní medicíny také zahrnuto
studium tradiční čínské medicíny. Podobná forma vzdělá-
může existovat i na školách architektury, kdy by souběž-
s výukou modernisckých tendencí mohl být vyučován
tradicionalismus v podobě Nového klasicismu v architek-
nalismus vytvářet smysluplnost by a krásnější svět
. Idea
renesance tradicionalismu, jako základního elementu pro
rozvoj konzervavní lozoe a umělecko-technických tra-
dičních řemesel je rozložena do osmi základních disciplín:
sochařství, designu, architektury, školství, malířství, loso-
e, urbanismu a hudby. Tyto základní pilíře tradicionalismu
mohou být dále propojeny s dalšími součástmi. V sochařství
by mělo být zavedeno opět řemeslo, jako znalost práce s
kamenem, cihlou, štukem a dřevem. V sochařství by mělo
také dojí k návratu znalos detailů pro architekturu, jako or-
nament, reliéf, socha, polychromie, freska, mozaika a dře-
vo. Monumentální sochařství by mělo být znovu navráceno
tradicionaliscké architektuře. Tradiční sochařství by mělo
být neoddělitelnou součás architektury a také by měly být
použity digitální technologie pro tradiční formy. Sochařství
by mělo být o skulptuře, tedy dílem z kamene, dřeva, popř.
kovu, zhotoveného skulpvním procesem. Sochařství by
nemělo být zaměňováno se současnými instalacemi a kon-
ceptuálním uměním. Podobně jako v hudbě, také v sochař-
ství by měl zaznívat rytmus, tvar, zabarvení nebo kontrast.
Ulice a náměs by měly být doplněny sochami a fontánami.
Fasády domů by měly být doplněny štuky, reliéfy a socha-
mi. S architekturou by sochařství mělo tvořit neodělitelný
vztah. Tradiční sochařství by mělo být úzce spojeno s de-
signem, výrobou hudebních nástrojů nebo kovářským ře-
meslem. Design by měl být uměleckým dílem, ve kterém by
mělo být snadné rozeznat jednotlivé funkce designu. V de-
signu by měly být používány hodnotné, trvanlivé a kvalitní
materiály, jako kov, dřevo nebo sklo, nikoli plasty. Dobrý tra-
diční design by měl být alternavou pro současnou módu
a funkcionalismus. V designu by měly být opět navrhovány
tradiční prvky, jako např. kapesní hodinky, tradiční oblečení,
nebo klasický design automobilů. Do nadčasového designu
by měl opět vstoupit řád a esteka. V architektuře by design
měl plnit důležitou roli, např. v designu nábytku, dveří, oken
nebo použim tradičního kovářského řemesla. V architek-
tuře by měly být propojeny jednotlivé umělecko-technické
disciplíny, které by dle principu Beaux-Arts vytvářely spo-
lečný sloh a společné směřování. Do architektonické pro-
fese by měly být zařazeny workshopy, předměty tradičních
řemesel, spolupráce s památkovou péčí a s dalšími orga-
nizacemi, které tradicionalismus propagují. Akreditovaný
obor tradicionalismu a Nového klasicismu by měl být samo-
zřejmos na každé škole architektury. V architektonickém
školství by mělo být podporováno řemeslo a tradice. Školy
architektury by měly spolupracovat se školami výtvarných
umění na základě principů Beaux-Arts. Letní školy klasické
architektury a sochařství by měly probíhat každoročně. Ve
výuce by měla být denována hierarchie Mistr - učitel - žák.
Měl by být obnoven fenomén stavebních hu. V malířství
by měl být dán větší důraz na tradiční esteku a soustředě-
ní na závěsnou malbu, fresku a mozaiku. Akvarelová malba
by měla být základním malířským a architektonickým -
diem, ve spojení s digitálním malířstvím. Sakrální malířství
by mělo být zapojeno do losockých úvah. Konzervavní
losoe spolu s tradicionalismem by měly být adekvátně
podporovány, stejně jako vztah s klasickou hudbou, vědou a
matemakou. Znovu by mělo hrát úlohu v umělecké tvorbě
náboženství a spiritualita. V urbanismu by se mělo navrá-
t k pomalému pohybu pěších. Automobilová doprava by
měla být vedena pod zemským povrchem, v podobě rychlé
a bezbečné dopravy. Ve výstavbě by měl být ukončen kon-
cept výškových solitérních budov a nahrazen nízkopodlažní
hustou zástavbou. Sídelní kaše by měly být nahrazeny No-
Obr. 2.: Tradicionalismus - základní element pro konzervasmus a nový klasicismus, 2018 (Zdroj: Emil Adamec).
vým a vrstveným urbanismem. Do ulic a náměs by se mělo
vrát znovu lidské měřítko. Hudba by měla být smysluplná,
stejně jako by měla být smysluplná doprava ve městech.
Rozdíl mezi hranou a reprodukovanou hudbou by měl být
více patrný. Spojení tradičních a digitálních forem s hudbou
a klasická hudba by měla být vyučována na školách archi-
Dystopie modernismu, nestojící na realných základech,
může naopak vytvářet disharmonii, nebo dokonce archi-
tektonické barbarství
. V minulos byly sloh, řád, prová-
zanost se sochařstvím, ornamentem a řemeslem nedo-
tknutelnými. Dnešní architektura a umění s minulos
pramálo společného. Od konce 1. světové války byly kromě
architektury i ostatní obory lidské činnos vydány napospas
modernisckým tendencím. Roztříštěná tendence mnoha
modernisckých názorových proudů se během jediného
stole vyvinula v nekonkrétní mezinárodní a globalizující
. Lokální různorodost architektury se vlivem moderni-
smu vytrácí. Tradiční umění
, které bylo vždy součás tra-
dicionaliscké architektury (Beaux-Arts), zmizelo z povrchu
zdí staveb, zmutovalo do formy podivných objektů, které
později začaly zaplňovat moderní galerie
, jež do doby
neexistovaly a které dnes nacházejí nové sociální funkce
Na druhou stranu nově vzniklé stavby, oproštěné od všeho
ornamentálního, členitého a sochařského, začaly svévolně
vznikat a ničit původní zástavbu ve městech a v krajině.
Na současných školách architektury není obvykle deno-
ván žádný konkrétní sloh. Nejsou nastavena žádná pravidla,
sjednocující losoe školy a pochopitelně ani žádný smys-
luplný výstup
. Výsledkem tohoto nesměřování je všudy-
přítomný chaos, inspirující se všemožným povrchním, tolik
příznačný pro dnešní uspěchanou dobu. Modernismus vy-
cházející z osvícenecké losoe, je opakem tradicionalismu,
kořenícím v názorovém konzervasmu. K tomu, abychom
se dopátrali důvodů a zdrojů modernisckého směřování v
architektonickém školství, směruje představovaný výzkum.
Nejdříve je zapotřebí zpracovat seznam všech existujících
škol a kromě jejich historie také zmapovat jejich geograc-
kou polohu
. Dalším krokem (dle dostupných informací) je
seznámení se s podrobnou historií jednotlivých škol a ana-
lýza pozivních příkladů jejich vývoje, zejména jedná-li se o
navazování na místní a lokální tradice. Z dostupných archívů
lze dále zjist úspěšná období dotazovaných škol a jejich
absolventů. Pozornost by měla být věnována zejména po-
slednímu období tradicionalisckého navrhování do začát-
ku, resp. do konce první světové války. Na základě získaných
kontaktů na jednotlivá oddělení škol následuje zkontakto-
vání a oslovení s dotazem, jestli se na konkrétní instuci
vyučuje tradicionalismus. Důležité je přitom zjist, jestli
se jedná o předmět z dějin architektury nebo z památko
péče, které jsou přítomny téměř na každé škole architektu-
, nebo jestli se skutečně jedná o samostatný, prakcky
orientovaný obor Nového klasicismu
. Příkladem k posou-
zení, jestli se jedná o výuku Nového klasicismu, mohou po-
sloužit osnovy na škole architektury Univerzity Notre Dame
, od roku 1989 cílené k výuce klasické a tradicionalis-
cké architektury. Další specializací je napojení této školy na
její pobočku v Římě pro bližší studium klasicismu a principů
Vitruvia, Palladia a Vignoly. Vyučovaným architektonickým
stylem na této škole je Nový klasicismus
a Nový urbani-
. Hlavní inspiraci současné americké školy Notre
Dame můžeme hledat v pařížské škole výtvarných umění
(École des Beaux-Arts)
. Stejnojmenný název (Beaux-Arts)
nesl také akademický architektonický styl
vyučovaný na
této škole od poloviny 19. stole do první třeny 20. stole.
Na této pařížské škole také studovali budoucí prominentní
američní architek jako Henry Robson Richardson, John Ga-
len Howard nebo Daniel Burnham. Revoluční událos v roce
1968 ve Francii separovaly oddělení architektury od školy a
denivně ukončily její tradicionaliscké směřování. Nově
(2019) vzniká magisterský kurz klasické architektury (sou-
časného klasicismu) na kingstonské akademii výtvarných
umění v Londýně
. Je otázkou, kolik z více než dvanác
set škol architektury a umění
bude reagovat na podnět,
zda vyučují tradicionalismus. Dalším krokem je dotazování
učitelů a studentů oslovených škol, zda a v jakém rozsahu
by měli zájem, anebo byli ochotni výuku tradicionalismu na
své instuci otevřít. Pokud by se nejednalo přímo o otevře-
akreditovaného oboru tradicionalismu, tak by se mohlo
jednat o konání workshopu
nebo letní školy
v rámci jed-
notlivých škol. Vzdělávací programy tradicionalisckého za-
měření mohou zaujmout jednotlivce z řad učitelů, studentů
a prakkujících architektů. Nalezení seberealizace v některé
tradiční disciplíně nebo uměleckém řemesle, může naplnit
a zaujmout i moderniscky orientované jedince, prote vy-
cházet z tradice je člověku přirozené.
Do jaké míry se podaří realizovat tyto akvity, záleží nejen
na otevřenos, ale zejména na zájmu a vstřícnos jednot-
livých osob. Pokud by se podařilo realizovat první ročník,
na začátku by se pravděpodobně nejednalo o velké skupi-
ny, ale spíše o osvětovou činnost pro jednotlivce. Později, v
dalších ročnících, může dojít k vytvoření tradice v opako-
workshopů a letních škol (každoročně, bienále, trienále
atd.). Ukazuje se, že každá tradice vzniká akvitou několika
zapálených jednotlivců, kteří vlastním přičiněním mohou
být příkladem pro ostatní. A pokud příklad osloví další, vzni-
situace, že zájem jednotlivce vzroste na zájem skupiny,
později regionu a nakonec může přerůst v zájem celostát-
ní. Uvědomění si vlastních kořenů, regionálních tradic a
poselství předků prostřednictvím řemesla je jednou z mála
možnos, jak chránit tradici a kulturní dědictví pro další ge-
nerace. Dalším důležitým předpokladem k získání movace
je uvědomění si vlastní pozice v oblasarchitektury a její
nadčasovos. Získané odpovědi z jednotlivých škol mohou
posloužit dále ke stasce o budoucím směřování architek-
tonického oboru, popř. předvídat budoucí vývoj architektu-
ry a urbanismu v konkrétních městech.
Šíření osvětové činnos a nová renesance tradicionalismu
je jednou z možnos, jak zařadit školy a prakkující archi-
tekty do globálního kontextu. Ovšem ne ve smyslu globali-
zace architektury samotné (tedy situace, kterou způsobuje
moderniscká architektura), ale ve smyslu propojení lokální
a regionální architektury do globální sítě. Tato síť může ak-
vovat léčivé účinky na základě antropologicky propojené
planety pomocí imaginární geomagnecké globální sítě. A
pokud existuje skutečnost, že pomocí akvace globální sítě
může dojít i ke zvýšení kvality života, může být lokální roz-
měr propojen s rozměrem globálním, resp. k porozumění,
že planeta Země může fungovat jako jeden živý a celistvý
organismus. Globální projekt Akupunktura Země
, který
navazuje na starodávné učení o geomagnecké podstatě
planety Země, je paralelou k lékařské akupunktuře člověka.
Pokud výuka klasické architektury je alternavou k názoro-
vým proudům modernismu a úspěšně se vyučuje na ško-
le architektury Univerzity Notre Dame v USA
, tak tento
model je možný i na ostatních vzdělávacích instucích, bez
ohledu na jejich současné moderniscké směřování. Vý-
zkum vztahu architektury a sochařství před první světovou
válkou a jeho proměny po roce 1918 je předmětem několika
. Následná renesance architektonického navrhování
ve stylu tradicionalismu a architektonického stylu Beau-
x-Arts je novou renesancí, novým klasicismem a novým
urbanismem. Workshopy zejména v malých skupinách se
ukazují jako nejvhodnější způsob, jak se naučit a diskuto-
vat problemaku daného oboru intenzivněji, než je tomu
u přednášek podobného zaměření. K tradičním umělec-
ko–technickým postupům spojených s tradicionalisckým
navrhováním (skica, trasovací kresba, akvarel, 3D papírový
model, sádra pro kamennou a štukovou předlohu, hlína pro
bronz a keramiku apod.) se připojuje aplikování nejnovějších
počítačových technologií, které spolu s tradičními technika-
mi vytvoří smíšené tvůrčí prostředí, jako 3D skenování, di-
Obr. 3.: Globální projekt Akupunktura Země (Zdroj: Emil Adamec, 1994).
gitální modelování a virtuální realita. Tím se mohou rozšířit
digitální designerské techniky pro tradicionaliscký design
a prostředí pro smíšené designerské navrhování
. Globální
projekt Akupunktura Země je založen na geomagnecké sí
vzájemně propojených bodů do uceleného globálního sys-
tému. Na vybraných místech jsou realizována permanentní
sochařská díla, které vznikly na sochařských sympóziích. Ak-
vace by měla probíhat prostřednictvím sochařských parků,
kde jednotlivé kamenné, dřevěné a kovové monumentální
sochy mohou mít podobnou funkci jako akupunkturní jehly
v tradiční čínské medicíně. Jednotlivé body korespondují s
ostatními jak po povrchu Země, tak jsou umístěny v anpo-
dech, tj. imaginárně pronají zemské jádro
Ornament je nedílně propojen s tradicionalismem, kde za-
stupuje významnou a nenahraditelnou roli
. Analýzy orna-
mentů v minulos dokazují jeho význam v architektuře
Kompozice tradicionaliscky orientované architektury s
ornamentem též pozivní vliv na urbanismus (Nový a
vrstvený urbanismus). Vrstvený urbanismus je kromě jiného
i navrhovaným progresivním řešením dopravy v evropských
městech. Analyzuje možnos segregace a vize do budouc-
. Hus zastavěné ulice s nízkopodlažní zástavbou
tradičních budov s ornamenty vykazují vysoký stupeň kom-
plexity a živos města. Ulice jsou centrálním elementem ve-
řejné architektury, kde se lidé setkávají, socializují a uzavírají
dohody. Ulice jsou nejdůležitějšími ze všech veřejných pro-
stranstvích. Nejsou pouhými spojnicemi z jednoho bodu k
dalšímu a prostředek, ale cíl sám o sobě. Tradiční ulice jsou
opakem konceptu spojnic mezi vzdálenými, solitérními stav-
bami, obklopenými zelení, jak propagují modernisté. Kon-
cept nových dopravních spojnic bez existence ulic tradič-
ních, ulice degraduje. Dobré ulice mají škálu různých funkcí,
kde se míchají nákupní místa s pracoviš, kulturními ins-
tucemi a rekreačními příležitostmi. Ulice ohraničují fasády
domů a vytvářejí pocit sounáležitos
. Ovšem aby ulice
vytvářely funkci veřejného místa, měly by splňovat několik
podmínek. Především by jednotlivé stavby měly směřovat k
chodcům, kde ornamentální a členité fasády vytvářejí pocit
harmonie. Vzhledem k současným trendům ve výstavbě,
kde moderniscké stavby jsou doslova nepřátelské k orna-
mentu, má tradicionalismus nezastupitelné místo v utváře-
kvalitního životního prostředí a vitality měst. Přestože je
ornament tradicionalisty pokládán za jeden z nejhodno-
tějších esteckých a stavebních prvků v architektuře, jsou
dnes tyto techniky, pod vlivem současného modernisc-
kého odmítavého postoje, téměř zapomenuty
. Akreditace
tradicionalismu na státních a soukromých školách je aktuál-
a stále otevřené téma. Výuka ornamentu na školách je
klíčová k navrácení tradicionalismu do výuky a do běžného
. Ornament neslouží jako pouhá dekorace k ozdo-
bení exteriéru a interiéru budov, jak je někdy mylně pre-
zentováno, ale je jedním ze základních kompozičních prvků
. Ornament je potřebný k dotvoření sloupů,
architrávů, balustrád
, oken, dveří, kovaných prvků
Absence ornamentu degraduje architekturu na pouhou fy-
zickou stavbu bez dalšího významu. Bez esteckých detailů,
které ornament reprezentuje, nelze navrhovat ani kvalitní
interiér a exteriér budovy, ani uspokojivý vzhled ulice, či do-
konce celkový estecký vjem města. Ornament se objevuje
nejen ve stavbách, ale i v designu, nábytku nebo v módě.
Principem ornamentu je jeho neoddělitelná součást archi-
. Dalším principem ornamentu je jeho úloha v po-
době uměleckého díla
. V mnoha případech je ornament
přímou součás designu (např. sochy atlasů vyrůstající z or-
namentálního základu budovy a podpírající její vstup). Také
u drobnějších předmětů je ornament zastoupen ve formě
estecké a prakcké funkce (např. jídelní příbory apod.). Or-
nament může být vytvořen z kamene, dřeva, kovu, omítky,
hlíny apod. Může se jednat o malbu, kresbu, sgrato atd.
U ornamentu estecká funkce převažuje nad naravitou.
Opakování ornamentu následuje daná pravidla a předlohu.
Ornament není samostatný subjekt, nýbrž vyžaduje nosnou
matrici, v případě architektury zeď, omítku, kamenný sloup,
dřevěnou konstrukci, v interiéru nábytek, vitráž, koberec,
záclony atd. Ornament se objevuje též v kovaných mřížích,
na hlavicích sloupů, na zábradlích atd. Počátky ornamentu
můžeme hledat v paleolitu, kde byl ornament spojován s
estekou šperků, jeskynními malbami a předměty denní
potřeby (keramika, nástroje, oděvy atd.). Později, zejména v
architektuře, dochází k soustaornamentů – ornamence,
která se váže na určitá časová období, výtvarný styl nebo
činnost s ornamentem spojenou. Ornamenty dělíme podle
časového období, tématu, aplikace, objektů atd. Architek-
tonický ornament spojuje stavbu, umění a řemeslo v jeden
Na Fakultě architektury Vysokého učení technického v Brně
byl spolu s konanými workshopy představen v rámci výu-
ky povinně volitelný předmět
, který by mohl být součás-
 celého budoucího studijního oboru. Výuka ornamentu
a její postupné zavedení do školních osnov předpokládá
zapojení i dalších uměleckých a architektonických disci-
plín. Ornament je neoddělitelně spojen s tradicionaliscky
orientovanou architekturou. Ornament svou přítomnos
architekturu oživuje a dává nadčasový vzhled. Proto by
výuka měla být celostní, aby byly zastoupeny i ostatní čás
designerských postupů. Nabízí se, aby tato tradiční mezio-
borová vazba byla dodržena i v současném navrhování. Or-
nament stavbu zkrášluje a přidává jí na hodnotě. Ornament
je rozměrově nejmenší, ovšem estecky nejexponovanější
detail celé stavby. Proto má mít ve stavbě významné místo.
Dodržování geometrie ornamentu, symetrie, jeho opako-
vání a tradičních řemeslných postupů při jeho zhotovení je
stejně důležité, jako jeho instalace do prostoru a navázání
na ostatní prvky stavby (dveře, okna, krb, sloupořadí apod.).
Odbornému sochařskému a malířskému workshopu Orna-
ment v architektuře na Fakultě architektury VUT v Brně a
partnerských pracovišch v roce 2018 předcházely akvity
spojené s edukací studentů na středních uměleckých a ře-
meslných školách. V roce 2012 se jednalo o první sochařské
sympozium Mýty a legendy, na půdě Střední školy elekt-
rostavební a dřevozpracující ve Frýdku-Místku. Cílem této
akce bylo položit základy umělecké tradice a díla, která se
na škole v průběhu sympozia vytvořila, jsou součás expozi-
ce studentů dřevozpracujících oborů. sledkem sympozia
bylo zkompletování tří dřevěných soch - tradičních včelích
úlů. Na workshopu byly také vyřezávány intarzované židle
a ukázka restaurování historického nábytku. Na sympoziu
také proběhla tvorba sochařských děl a enkausky. Studen-
se při práci na sochách naučili používat sochařské dláto,
paličku, pilku, tradiční technologii spojování dřeva a ruční
řemeslné práce, které se prakkovaly v minulos. Studen-
si sympoziem doplnili znalos o umělecké stránce dře-
vařského oboru.V rámci sympozia proběhla taký výstava a
112, 113
Obr. 4.: První sochařské sympozium na SŠED ve Frýdku-Místku (Zdroj: Emil
Adamec a Televize POLAR Ostrava), 2012.
V letech 2013 - 2015 probíhal na Fakultě stavební VUT v
Brně seminář Tradice a Nový Urbanismus. Seminář byl sou-
středěn na výuku tradicionalismu, kde studen zpracovali
několik návrhů pro proluku vedle Uměleckoprůmyslového
muzea v centru Brna. Dále výsledkem semináře byl návrh
tradicionaliscké adaptace brněnské vily Tugendhat dle
principů řeckého chrámu Erechtheion. Další akvitou je
aktuálně probíhající rekonstrukce zámku Stránecká Zhoř
V roce 2016 proběhl na střední škole G. T. College v Hongkongu
semestrální kurz Socha v architektuře. Odborného kurzu se
zúčastnilo 24 studentů. Studen se učili technikám tradiční-
ho a digitálního sochařství, osvojili si tvorbu modelování ze
sádry na individuálních projektech sochy v měřítku 1:10 pro
konkrétní architekturu v Hongkongu. Studen modelovali
gurální plasku inspirovanou řeckou a čínskou mytologií.
Vybrané stavby byly tradiční čínské chrámy a stavby evrop-
ské koloniální architektury. Kromě modelovacích technik si
studen také procvičili kresbu tužkou konkrétního projektu
sochy. Workshopy nabídly studentům seznámení se s tra-
dičními řemeslnými technikami v sochařství v architektuře
a urbanismu
V roce 2018 proběhly na fakultách architektury a sochařství
čtyři odborné workshopy. Na dvou workshopech, na Fa-
kultě architektury v Brně a Fakultě architektury a umění v
Nanningu, studen modelovali ornamenty ze sádry. První
Obr. 5.: Tradice a Nový urbanismus, seminář na Fakultě stavební VUT v Brně. Aktuálně probíhající rekonstrukce zámku Stránecká Zhoř. (Zdroj: Marn Horáček,
Lenka Tomášová, Thomas Toepfer. INTBAU Czechia), 2013 - 2015.
Obr. 6.: Semestrální kurz Socha v architektuře na G. T. College v Hongkongu.
(Zdroj: Emil Adamec, Lixia Adamcova), 2016.
účastníci mohli vyzkoušet nejen volnou tvorbu, ale také tra-
diční ornament. Jednalo se o malbu na papír, dřevo, plátno,
hliněnou omítku, keramiku apod. Používali se vlastnoručně
namíchané nátěry s hliněnýni pigmenty a pojivy, jako jsou
kasein, žitná mouka, vaječná tempera, třešňová klovana
atd. Kromě procvičení si ornamentu reliéfního, aplikova-
ného na tradicionalisckých stavbách, jsou od dávných dob
hojně používány ornamenty v hliněných stavbách, v kom-
binaci s přírodními malbami. Výsledky workshopu přírodní
barvy byly prezentovány v Galerii Mini na Fakultě architek-
tury VUT v Brně
týdenní workshop Ornament v architektuře byl uspořádán
v roce 2018 na Fakultě architektury VUT v Brně. Týdenní-
ho workshopu se účastnilo celkem 20 studentů. Studen si
vylosovali tradiční ornament, který následně modelovali ze
sádry na polystyrenovou matrici, o rozměrech 100 x 50 x
16 cm. Po vyřezání základního tvaru ornamentu dle předlo-
hy, za pomocí řezáku a rašple, studen nanášeli špachtlí na
vyřezaný povrch sádrovou vrstvu, kterou dále modelovali
sochařskými špachtlemi a dláty. Technika přímého modelo-
vání ze sádry má podobné vlastnos jako sekání ornamentu
z kamene a poukazuje na své přednos a limity, kterými ká-
men nebo sádra disponují. Vybraná díla z workshopu byla
vystavena na chodbě Fakulty architektury, jako součást dok-
torské konference
Obr. 7.: Týdenní workshop Ornament v architektuře, modelování ze sádry na
Fakultě architektury VUT Brno. (Zdroj: Emil Adamec), 2018.
Na dalším workshopu, který byl uskutečněn v témže roce
v rámci Fakulty architektury VUT a Centra stavitelského
dědictví v Plasích si studen vyzkoušeli tradiční řezbářské
techniky ornamentu ze dřeva. Dvoudenního workshopu
se zúčastnilo 12 studentů. Vyzkoušeli si řemeslnou práci s
řezbářskými dláty, rašplemi a dalšími ručními nástroji. Téma
workshopu bylo opět Ornament v architektuře. Tektokrát se
ovšem nejednalo o horizontální ornament ze sádry, ale o
verkální detail rostlinného ornamentu
Další workshop Ornament v architektuře proběhl v čínském
Nanningu, na Guanxi Arts University. Zúčastnilo se ho 10
studentů sochařství a architektury. Jednalo se o řezbu ev-
ropského ornamentu do sádrové desky o velikos 50 x 50
x 5 cm
Po úvodní přednášce, zaměřené na evropský ornament, si stu-
den vylosovali svou předlohu a pracovali na sádrových des-
kách ve skupinách. Výsledkem bylo 6 vyřezaných ornametů za
sádry, jako učební pomůcka pro studenty architektury
V závěru zimního semestru 2018 se na Fakultě architektury
VUT v Brně konal workshop přírodní barvy, kde si studen a
Obr. 8.: Dvoudenní workshop Ornament v architektuře, ze eva v Centru
stavitelského dědictví v Plasích. (Zdroj: Emil Adamec), 2018.
Obr. 9.: Přednáška k zahájení workshopu Ornament v architektuře. Guanxi
Arts University v Nanningu. (Zdroj: Emil Adamec), 2018.
Obr. 10.: Čtyřdenní workshop Ornament v architektuře, ze sádry na Guangxi
Arts University v Nanningu. (Zdroj: Emil Adamec), 2018.
V rámci první mezinárodní letní školy klasické architektury a
sochařství vznikla pozoruhodná díla. Ukazuje se, že tradicio-
naliscké téma letní školy klasické architektury má pozoru-
hodné výstupy, které je možno dále rozvíjet a zdokonalovat.
Zrealizované akvity tradicionalisckého zaměření v uply-
nulých sedmi letech zůstanou v pamě jednotlivých účast-
níků, jako jedny z možných alternav, jakým způsobem je
možno se ubírat v oblas teorie a lozoe architektonické-
ho navrhování.
Architektonická výuka a navrhování ve stylu tradicionalismu
Beaux-Arts navazuje na architektonickou tradici a nauku
předávanou z generace na generaci po celá stale. Tradici-
onalismus je plnohodnotnou uměleckou disciplínou, která
by měla být znovu zařazena do akreditované výuky na ško-
lách architektury. Architektonické navrhování založené na
tradici, řemesle, pravdivos a nadčasovos, může architek-
tonickou profesi vrát do roviny respektované profese, kde
budou plat principy jako oběť, pravda, síla, krása, život,
paměť a poslušnost
, na rozdíl od elitářství, domýšlivos,
egosmu, dogmasmu, nevědomos, lhostejnos a ne-
. Navrhovaná výuka tradicionalismu může
nabídnout alternavu v architektonické profesi v podobě
výuky Nového klasicismu a tradice Beaux-Arts. Profesio-
nálové ovládající tradiční techniky mají tendenci navrhovat
lepší města pro život, kde bude v budoucnos vyrůstat kul-
vovanější společnost, kde se navrákonzervavní hodnoty
a města budou opět krásná a obyvatelná jako v minulos.
© Emil Adamec, 2019.
Obr. 11.: Týdenní workshop přírodní barvy. Fakulta architektury VUT v Brně,
ve spolupráci se Sdružením hliněného stavitelství. (Zdroj: Irena Ráček), 2018.
V roce 2019 proběhla první mezinárodní letní škola klasické
architektury a sochařství na zámku v Račicích na Moravě,
kterou organizovala Fakulta architektury VUT v Brně spo-
lečně s českou pobočnou INTBAU. Spoluúčastníkem této
mezinárodní akce byli učitelé a studen ze školy architek-
tury a umění z čínského Nanningu. Výsledkem letní školy
byla mezinárodní výměna mezi studenty a učiteli, odborné
přednášky čínských profesorů, profesorů brněnské školy
architektury a zástupců české pobočky INTBAU. Výstupy
na konci letní školy byly prezentovány na půdě brněnské
fakulty architektury v podobě architektonických návrhů ře-
šení zámecké zahrady v Račicích, včetně architektonických
dostaveb a sochařských detailů. Vznikly také pozoruhodné
dřevěné modely tradiční čínské architektury a reliéfy tradič-
ního čínského sochařství. Kromě návštěvy Brna, Vídně, Olo-
mouce, Kroměříže a skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm,
účastníci sympozia navšvili také Prahu a Benátky
Výstupem proběhlých architektonických a sochařských
workshopů jsou prostorová díla, která jsou vystavena na
půdě hostujících instucí
Obr. 12.: Čtrnácdenní první mezinárodní letní škola klasické architektury a
sochařství na zámku v Račicích na Moravě. Odborné přednášky. (Zdroj: Emil
Adamec), 2019.
Obr. 13.: Průběh první mezinárodní letní školy klasické architektury a so-
chařství na zámku v Račicích na Moravě. Architektonické navrhování a modelování
sochařských a architektonických detailů. (Zdroj: Emil Adamec), 2019.
Obr. 14.: Výstupy proběhlých architektonických a sochařských workshopů v
podobě prostorových děl jsou vystavena na půdě hostujících instucí. (Zdroj:
Emil Adamec), 2012 - 2019.
Obr. 15.: Tradiční čínské ornamentální reliéfy pro klasickou čínskou architekturu. Reliéfy vznikly v rámci první letní školy klasické architektury a sochařství v Račicích na
Moravě. (Zdroj: Emil Adamec), 2019.
Obr. 16.: Dřevěné modely klasické, tradiční a vernakulární čínské architektury. Modely vznikly v rámci první letní školy klasické architektury a sochařství v Račicích
na Moravě. (Zdroj: Emil Adamec), 2019.
Obr. 17.: Návrhy zámecké zahrady v Račicích na Moravě od čínských a českých studentů architektury. Projekty vznikly v rámci první letní školy klasické architektury
a sochařství v Račicích na Moravě. (Zdroj: Emil Adamec), 2019.
Obr. 18.: Workshop malby akvarelem v rámci první letní školy klasické architektury a sochařství v Račicích na Moravě. Autor maleb z Račic a Benátek je profesor
Jiang Bo z Nanningu. (Zdroj: Jiang Bo), 2019.
Obr. 19.: Workshop malby akvarelem v rámci první letní školy klasické architektury a sochařství v Račicích na Moravě. Autor maleb z Račic a Benátek je profesor He
Zhenhai z Nanningu. (Zdroj: He Zhenhai), 2019.
[1] M. Simon, Le Corbusier, Villa Savoye, Smarthistory, 2015.
[2] L. Corbusier, Towards a New Architecture, Dover Publi-
caons, 1986.
[3] C. Jencks, K. Kropf, Theories and Manifestoes of Contem-
porary Architecture, Academy Edions, 1997.
[4] L. da Vinci, Ideal City, 1488.
[5] S. Taglialagamba, Leonardo & Architecture, CB Pub-
lishers, 2010.
[6] N. McGarrigle, The Futurist world of architect Antonio
Sant’Elia, The Irish Times, 2016.
[7] Informaon on hp://www.fondaonlecorbusier.fr
[8] L. K. Hilberseimer, Highrise City (Hochhausstadt): Per-
specve View: North-South Street, Art Instute Chicago,
[9] M. Novak, 1927 Magazine Looks at Metropolis, A Movie
Based On Science”, Smithsonian Magazine, 2012.
[10] P. Dick, R. Sco, Blade Runner, The Ladd Company,
Shaw Brothers Studio, Warner Bros. Entertainment Inc.,
[11] F. da Mosto, Francesco's Venice: The Dramac History
of the World's most Beauful City, BBC Books, 2004.
[12] R. Middleton, The Beaux-Arts and Nineteenth-Century
French Architecture, The MIT Press, 1982.
[13] I. Anscombe, Arts & Cras Style, Rizolli, 1991.
[14] J. L. Koerner, The Ringstrasse at 150 years, The Burlin-
gton Magazine, 2016.
[15] P. Zatloukal, Brněnská okružní třída. Památkový ústav
v Brně. 1997.
[16] K. Varnedoe, Vienna 1900: art, architecture & design,
The Museum of Modern Art, 1986.
[17] W. Gropius, Bauhaus, Weimar, 1919.
[18] N. S. Ramzy, Between the École Des Beaux-Arts and
the Bauhaus: Modern Architecture as an Outcome of the
Enlightenment Philosophy, Ain Shams Journal of Archi-
tectural Engineering, 2010.
[19] L. Sullivan, The Tall Oce Building Arscally Consi-
dered, Lippinco's Magazine #57, Philadelphia, 1896, pp.
[20] A. Behne, The Modern Funconal Building, The Gey
Center For The History Of Art, 1996.
[21] A. Loos, Ornament and Crime, Akademischer Verband
für Literatur und Musik, Vienna, 1910.
[22] L. M. van der Rohe, L. Reich, Villa Tugendhat, Brno,
[23] Ch. Alexander, A Paern Language: Towns, Buildings,
Construcon, Oxford University Press, New York, 1977.
[24] R. Banham, The New Brutalism, The Architectural Re-
view, 1955.
[25] P. Johnson, M. Wigley, Deconstrucvist architecture,
The Museum of Modern Art, New York, 1988.
[26] J. S. Curl, A Diconary of Architecture and Landscape
Architecture, Oxford University Press, 2006.
[27] R. Adam, The Globalisaon of Modern Architecture:
the Impact of Polics, Economics and Social Change Archi-
tecture and Urban Design Since 1990, Cambridge Scholars
Publishing, 2013.
[28] J. Michl, Form Follows What? The modernist noon of
funcon as a carte blanche, Magazine of the Faculty of Ar-
chitecture & Town Planning, 1995.
[29] H. R. Hitchcock, P. Johnson, The Internaonal Style, W.
W. Norton & Company, Inc., 1966.
[30] J. Lang, W. Moleski, Funconalism Revisited: Archi-
tectural Theory and Pracce and the Behavioral Sciences,
Routledge, 2010.
[31] Informaon on hps://classicist.net/list-of-art-and-ar-
[32] R. Scruton, A landscape of lier: this is not civilisaon,
The Times, 2011.
[33] L. E. Cahoone, From Modernism to Postmodernism: An
Anthology, 1996.
[34] G. Homann, From Modernism to Postmodernism:
Concepts and Strategies of Postmodern American Ficon,
[35] D. Watkin, Radical Classicism: The Architecture of
Quinlan Terry, Rizzoli, 2006.
[36] S. Lardinois, A. P. A. Gonçalves, L. Matarese, S. Mac-
donald, Contemporary Architecture in the Historic Envi-
ronment. An Annotated Bibliography, The Gey Conserva-
on Instute, 2015.
[37] M. Hardy, The Venice Charter Revisited. Modernism,
Conservaon and Tradion in the 21st Century, Cambridge
Scholars Publishing, 2008.
[38] Informaon on hps://docomomo.com
[39] L. Krier, Growth: Maturity Or Over-development?, New
Architecture and Urbanism. Development of Indian Tradi-
ons, Cambridge Scholars Publishing, 2010.
[40] Informaon on hps://classicist.net/tradionalism-in-
[41] Q. Terry, Why Tradional Architecture Maers, Tradi-
onal Britain Conference, 2015.
[42] E. M. Dowling, New Classicism: The Rebirth of Tradio-
nal Architecture, Rizzoli, 2004.
[43] T. Haas, New Urbanism and Beyond: Designing Cies
for the Future, Rizzoli, 2008.
[44] R. John, New Classicists. Robert Adam. The Search for
a Modern Classicism, The Images Publishing Group Pty Ltd.,
[45] Informaon on hps://klasicista.cz/tradicionalismus-v-
[46] E. Adamec, Tradionalism at Universies, Colleges and
in Pracce: Urbanism, Architecture, Sculpture, Ornament,
Painng and Design, PhD Research Symposium, Brno Uni-
versity of Technology, Faculty of Architecture, 2018.
[47] Informaon on hps://www.fa.vutbr.cz/pages/prispe-
[48] Informaon on hp://en.ccsculpture.org/
[49] Informaon on hps://intbau.cz/letni-skola-2019
[50] E. Adamec, Tradicionalismus v architektuře a udržitelný
rozvoj, Architektura a udržitelný rozvoj, Katedra Architektu-
ry, Fakulta stavební, ČVUT v Praze, 2018.
[51] R. Adam, M. Hardy, Tradion Today : Connuity in Ar-
chitecture & Society, WIT Press, 2008.
[52] R. Adam, Classical Architecture: A Complete Hand-
book, Viking, 1990.
[53] H. Bush-Brown, Beaux arts to Bauhaus and beyond: An
architect's perspecve, Whitney Library of Design, 1976.
[54] Ch. Butler, Modernism: A Very Short Introducon, Ox-
ford University Press, 2010.
[55] Ch. Butler, Postmodernism: A Very Short Introducon,
Oxford University Press, 2002.
[56] C. Belsey, Poststructuralism: A Very Short Introducon,
Oxford University Press, 2002.
[57] H. Pillai, Linkages in Architecture: Tradional to Mo-
dern. Tradional to Post-Tradional, Amazon Digital Servi-
ces, 2018.
[58] J. Lim, Postmodernism and Its Eects on China, China-
source, 2013.
[59] O. D. Abel, O. Uwakonye, A. Pearl Opoko, The Eect of
CAD on Architecture Students’ Creavity and Enthusiasm,
Department of Architecture, Covenant University, 2016.
[60] P. Pelčák, Kreavita versus řemeslo. Několik poznámek
k výuce architektury. Vuum Brno, 2007.
[61] A. C. Schreyer, Architectural Design with SketchUp: 3D
Modeling, Extensions, BIM, Rendering, Making, and Scrip-
ng, Wiley, 2015.
[62] R. Deutsch, BIM and Integrated Design: Strategies for
Architectural Pracce, Wiley, 2011.
[63] A. Tedeschi, Parametric Architecture with Grasshopper,
Le Penseur, 2010.
[64] Informaon on hp://www.designmag.cz/architek-
[65] Informaon on hps://architecture.nd.edu/acade-
[66] H. dEspouy, Greek and Roman Architecture in Classic
Drawings;The Classical American Series in Art and Archi-
tecture, Dover Publicaons, 1999.
[67] Informaon on hps://www.turbocad.com/designcad
[68] Informaon on hp://www.engsw.com
[69] P. F. Aubin, Renaissance Revit: Creang Classical Archi-
tecture with Modern Soware, CreateSpace Independent
Publishing Plaorm, 2013.
[70] Informaon on hps://clasicad.com
[71] Informaon on hps://parametric-architecture.com
[72] R. Congdon, Modeling Architectural Columns in Rhino,
Pluralsight, 2015.
[73] V. Shapiro, Computer-Aided Design, Elsevier, ISSN
0010-4485, 2019.
[74] Informaon on hps://classicist.net/ computer-tech-
niques-for-tradional-design-clasicad-soware-for classi-
[75] Informaon on hps://klasicista.cz/pocitacove-techni-
[76] Informaon on hps://architecture.nd.edu
[77] Informaon on hps://www.classicist.org
[78] Informaon on hps://www.intbau.org
[79] R. Scruton, The Classical Vernacular: Architectural Prin-
ciples in an Age of Nihilism, St. Marn's Press, 1994.
[80] M. Horáček, Dějiny architektury jako ateliérová disci-
plína?, Architektonické školství - Mezi uměním a řemeslem.
Ústav architektury, Fakulta stavební VUT v Brně, 2016.
[81] J. Michl, Je ornament anachronismus?, B&P Publishing,
[82] R. Adam, The 7 Sins of Architects, Adam Publishing,
[83] J. S. Curl, Making Dystopia: The Strange Rise and Survi-
val of Architectural Barbarism, Oxford University Press,
[84] M. Horáček, Věda a výzkum v architektuře, Bullen
České komory architektů, pp. 51–52, 2014.
[85] Informaon on hps://klasicista.cz/recenze-stav-
[86] R. Scruton, The Aesthecs of Architecture, Princenton
University Press, New Jersey, 2013.
[87] R. Scruton, Beauty, Oxford University Press, 2009.
[88] Informaon on hps://klasicista.cz/recenze-stav-
[89] Informaon on hps://klasicista.cz/tradicionalismus-
[90] Informaon on hps://klasicista.cz/recenze-stav-
[91] H. R. Hitchcock, P. Johnson, The Internaonal Style, W.
W. Norton & Company, 1997.
[92] R. Scruton, Art and Imaginaon: A Study in the Philoso-
phy of Mind, St. Augusnes Press, 2015.
[93] Informaon on hps://www.moma.org
[94] E. Rodini, The changing social funcons of art museu-
ms, Smarthistory, 2019.
[95] Informaon on hps://classicist.net/contemporary-c-
[96] Informaon on hps://en.wikipedia.org/wiki/École_
[97] Informaon on hps://en.wikipedia.org/wiki/Beaux-
[98] Informaon on hps://princes-foundaon.org/educa-
[99] Informaon on hp://engelsberg.intbau.org
[100] Informaon on hps://klasicista.cz/akupunktura-ze-
[101] T. Magoulis, D. Krause, A Brief history of the american
arts & cras movement 1887-1930, Two Red Roses Foun-
daon, Museum of The American Arts & Cras Movement,
[102] W. M. Helburn, Ancient and Modern Ornament, 120
Plates From The Best Masters, Cornell University Library,
[103] R. N. Wornum, Analysis of Ornament. The Characteri-
scs of Styles. An Introducon to The Study of The History
of Ornamental Art, Chapman and Hall, London, 1879.
[104] Informaon on hps://klasicista.cz/progresivni-re-
[105] R. Scruton, The Classical Vernacular: Architectural
Principles in an Age of Nihilism, St. Marn's Press, 1994.
[106] G. M. Elrayies, Architectural ornaments in the twen-
ty-rst century: An analycal study, Cies’ Identy Through
Architecture and Arts, 2017
[107] J. Michl, Je ornament anachronismus?, B&P Pub-
lishing, 2014.
[108] J. Ward, Historic Ornament Trease on Decorave Art
and Architectural Ornament, Chapman and Hall Limited,
London, 1909.
[109] H. Shaw, Examples of Ornamental Metal Work. Drawn
and Engraved, W. m Pickering, London, 1836.
[110] J. Ward, The Principles of Ornament, Charles Scrib-
ner's Sons, New York, 1896.
[111] F. E. Hulme F. S. A., Principles of Ornamental Art, Ca-
sell Peer & Galpin, 1875.
[112] Obr. 4a-4g, Mýty a legendy - týdenní sochařské sym-
pozium na střední škole SŠED ve Frýdku-Místku (vedli Emil
Adamec, Vladimír Švidrnoch a Dagmar Soe Molinová),
[113] Informaon on hp://klasicista.cz/host-dne-2012
[114] Obr. 5a-5d, Tradice a Nový urbanismus - seminář na
Fakultě stavební VUT v Brně (vedli Marn Horáček a Lenka
Tomášová), 2013-2015.
Obr. 5a, urbaniscký návrh pro proluku vedle Uměleckoprů-
myslového muzea v centru Brna. Autor: Petr Švéda, 2015.
Obr. 5b, urbaniscký návrh pro proluku vedle Uměleckoprů-
myslového muzea v centru Brna. Autor: Karolína Řeháková,
Obr. 5c, urbaniscký návrh pro proluku vedle Uměleckoprů-
myslového muzea v centru Brna. Autor: Jan Vodička, 2015.
Obr. 5d, Návrh tradicionaliscké adaptace brněnské vily Tu-
gendhat dle principů řeckého chrámu Erechtheion. Autor:
Ljubov Subbona, 2014.
Obr. 5e, Aktuálně probíhající rekonstrukce zámku Stránecká
Zhoř: Autor: Thomas Toepfer, INTBAU Czechia.
[115] Obr. 6a-6f, Socha v architektuře - semestrální kurz na
G.T. College v Hongkongu Fakultě stavební VUT v Brně (vedli
Emil Adamec a Lixia Adamcova), 2016.
[116] Obr. 7a-7j, Ornament v architektuře - týdenní
workshop na Fakultě architektury VUT v Brně (vedl Emil
Adamec), 2018.
[117] Obr. 8a-8i, Ornament v architektuře - dvoudenní
workshop v Centru stavitelského dědictví v Plasích (vedl
Emil Adamec), 2018.
[118] Obr. 9a-9e, Přednáška k zahájení workshopu Orna-
ment v architektuře. Guanxi Arts University v Nanningu
(vedl Emil Adamec), 2018.
[119] Obr. 10a-10i, Ornament v architektuře - čtyřdenní
workshop. Guanxi Arts University v Nanningu (vedl Emil
Adamec), 2018.
[120] Obr. 11a-11i, Workshop přírodní barvy na Fakultě ar-
chitektury VUT v Brně (vedla Irena Ráček), 2018.
[121] Obr. 12a-12i, Letní škola klasické architektury a so-
chařství v Račicích na Moravě. Odborné ednášky (vedli
Marn Horáček, Ivo Boháč, Jan Hrubý, Josef Hrabec, Jiang
Bo, Qin Jiang, He Zhenhai, Mo Fujian, Emil Adamec, Lixia
Adamcova), 2019.
[122] Informaon on hps://classicist.net/workshop
[123] Informaon on hps://classicist.net/summer-school
[124] Informaon on hps://classicist.net/symposium
[125] Informaon on hps://classicist.net/courses
/* footer */